Stáž v IPRu aneb Jak jsem si zařídil profesní zkušenost jako student gymnázia
Jako součást mého celoročního osobnostního rozvoje v rámci projektu Samsung Tvoje šance jsem chtěl získat mimo jiné i konkrétní pracovní zkušenost. Mým zájmům nejbližším a celkově nejoptimálnějším prostředím pro tuto příležitost mi byl pražský Institut plánování a rozvoje.
V červenci jsem se dostal prvně do bližšího kontaktu s „IPRem”, když jsem se rozhodl se do něj vydat a poznat jej blíže jako účastník individuální exkurze. Nahlédnutí pod pokličku mi pomohlo porozumět spektru činností, které se odehrávají uvnitř a zároveň i venku ve styku s občany. Setkání se zaměstnanci probíhalo ve velmi příjemné atmosféře a obohatilo mě jak v rovině networkingu, tak i jako inspirace pro mé budoucí směřování.
Třešničkou na dortu byla „pozornost podniku” v podobě plátěnky plné skvělého čtení o pražském městském plánování společně s dokonalým designovým tričkem CAMPu (podorganizace IPRu). Během celé exkurze mě provázel jeden úžasný člověk, se kterým jsem sdílel své nadšení z agendy IPRu posledních let a se kterým jsem se nakonec dohodl, že se ještě kontaktujeme a že jim můžu pomoct při komunitní participaci k nové územní studii.
Jak jsem získal možnost se zapojit?
Po úspěšné exkurzi jsem napsal zpátky do IPRu mail s poděkováním, ve kterém jsem zároveň podnítil další diskuzi k oné pomoci (nazveme to hezky stáží). K tomu je důležité dodat, že po celou dobu jsem zdůrazňoval, že budu dělat práci nezištně a vidím ji především jako významnou zkušenost.
Po měsíci domlouvání formalit jsem začátkem posledního týdne v srpnu nastoupil na místo – krásný bílý participační kontejner u nádraží v Holešovicích. Ještě před akcí jsem si samostudiem na internetu zjistil podstatné informace k oné územní studii, o které jsem měl teď týden informovat veřejnost.
První momenty byly spíše v podobě pozorování, jak fungovali mí kolegové při práci a jaká další fakta sdělovali lidem. Během času jsem však již sebevědomě přistupoval k mému úkolu a pokoušel se odpovídat na otázky jako rodilý Holešovičan (jinak pobývám celý život v Ostravě:)), lidi by u tohoto typu akce totiž neradi viděli, že je o jejich místě poučuje někdo úplně cizí. Co se týče kolegů, tak ti byli velmi přátelští a po celou dobu ke mně přistupovali jako k sobě rovnému.
„ V každé společnosti se pomocná ruka vždycky hodí;
nezapomeňte ukázat svůj zápal pro věc
a rozhodně se nebojte nových věcí!“
Autor článku
Matyáš, 18 let
Jmenuji se Matyáš a budu letos maturovat na jednom ostravském gymnáziu. Zajímají mě města, a tak bych se v budoucnu chtěl zaměřit na jejich přerod do zdravých a udržitelných celků.
Ještě ale než půjdu studovat vysokou školu v zahraničí, tak bych chtěl stihnout dát si rok volna, během kterého budu mít možnost získat dobrovolnické zkušenosti, snad se dostanu i k nějakým stážím a samozřejmě čas využiju i na solo traveling.