Hledání práce z vlastní dílny
Tak jsem si to nazvala, když jsem se po devíti letech rozhodla změnit práci. Jestli jsem měla obavu? Určitě. A to i přesto, že nejsem absolvent po škole. Způsob hledání práce se trochu změnil, konkurence narostla, firmy jsou čím dál náročnější, ale také i díky mým zkušenostem narostla moje sebehodnota a víra v to, že vím, co hledám (Edit: pokud nevíš, co chceš, těžko to najdeš).
K hledání práce jsem se rozhodla postavit kreativněji než jen brouzdáním po pracovních portálech, které mě osobně skoro až deprimují. Pokud jsi na tom podobně, zde je pár tipů na to, jak rozhodit sítě a jít příležitostem naproti.
Začít můžeš tím, že napíšeš spolužákům, dobrým kamarádům, známým a i třeba bývalým kolegům z brigády. Pozor ale, žádný copy&paste vzkaz. Doporučuji dát si záležet na tom, co chci komunikovat a co od dané osoby přivítám:
Chtěl/a bys znát názor na tvoje CV či Linkedin?
Rád/a bys věděl/a, jestli se něco ve firmě tvých známých chystá?
Přál/a by sis, aby ti známí dali vědět, pokud uslyší o něčem, co by se ti mohlo líbit?
Upřesni požadavky, vysvětli situaci, poděkuj a hledej dál. Moji známí byli opravdu boží, doporučili mi několik firem nebo předali mé kontakty personalistům a majitelům firem. I když daný kontakt v té chvíli nemohl pomoct, neznamená to, že do budoucna se nebude hodit. Pak je už jen potřeba udržovat vztahy.
Další ze způsobů, který se mi osvědčil při hledání, je právě Linkedin. Často jsem brouzdala po profilech lidí ve firmách, které mne zaujaly, a všímala jsem si jejich kariérního růstu. Kde začínali, co umějí, co na dané pozici dělají. Hodně z nich jsem také oslovila a budeš překvapen/a, jak rádi lidi sdílí své začátky, a hlavně kolik lidí ochotných pomáhat mezi námi ještě je.
Věnuj víc času svému Linkedin profilu, i když máš možná pocit, že za sebou ještě nemáš profesní zkušenosti. Hodně recruiterů ocení aktivní přístup k hledání práce – zapojuj se do debat, kde cítíš, že máš přidanou hodnotu, komunikuj s lidmi, jako by to bylo osobně. Při mé nejvyšší Linkedin aktivitě mě oslovila paní s nabídkou práce a řekla mi, že ji přesvědčilo to, jak se na Linkedin vyjadřuji – slušně profesionálně a bez zbytečných hejtů. Snaž se proto za sebou zanechat pozitivní online stopu, ona je opravdu vidět.
Dobrovolnictví
Já vím, zní to jako klišé, nicméně tolik pozitiva, energie, nových kontaktů a osobního PR mi nepřinesla snad žádná jiná zkušenost. Vytipuj si, komu chceš pomáhat a jak ti to pomůže zlepšit a prodat své schopnosti.
Jelikož miluji Nový Zéland a Austrálii a chtěla jsem se podílet na organizaci eventů, oslovila jsem přes Linkedin CEO australsko novozélandské asociace. Pro sichr jsem si ještě vygooglila jeho kontakt a zavolala (pro jistotu, ať mi flek nikdo nevyfoukne).
Další týden jsem už seděla s dalšími nadšenci protinožců u jednoho stolu a plánovali jsme dobročinný vánoční ples.
V tomto projektu jsem byla odpovědná za hledání sponzorů – opět jsem si rozšířila síť kontaktů, dozvěděla se o dalších firmách, pracovních možnostech, naučila se nové dovednosti a vyplnila čas něčím, co mi dávalo smysl.
Síť kontaktů se rozšiřovala a mně se vyjasňovalo, co vlastně hledám. Po tom, co jsem se se svým dobrovolnictvím osvědčila, mě můj šéf doporučil do firmy, která hledala někoho s mými zkušenostmi. Absolvovala jsem pohovor, aniž bych o to nějak usilovala. Nezapomeň, doporučení funguje nejlépe. Pořád to ale nebylo to pravé, a tak jsem zkoušela další strategie.
Stáž, brigáda či práce na poloviční úvazek do začátku
Vůbec bych se nebránila ani brigádě, internshipu nebo práci jen na poloviční úvazek. Z každé této zkušenosti může vzejít práce na full time. Kariéra přece není lineární cesta a začíná se různými způsoby. Zkus taky zajít na pracovní veletrh – těch jsou po republice spousty.
Další možností je podívat se například na to, jaké koncerty nebo větší kulturní události se v tvém okolí pořádají, a zjistit, kdo je organizátor. Většinou budou potřebovat pomocnou ruku – a kdo ví, třeba to bude nakonec win win pro obě strany.
Energie, kterou jsem věnovala do Linkedin, se nakonec vyplatila a přivedla mě k mé práci. Spojila jsem se skrze něj s kariérní poradkyní, se kterou jsem měla dvouhodinové sezení. Probraly jsme Linkedin, aktuální možnosti a trendy na trhu práce, způsoby pohovorů a jaké firmy by mě ještě mohly zajímat. Nemůžu si spolupráci s ní vynachválit.
Petra mě nakonec upozornila i na práci v Czechitas, kde teď působím. Hned ten den jsem poslala do Czechitas CV a motivační dopis, kde jsem mimo jiné zmínila, že jsem se o práci dozvěděla přes Petru, která s nimi externě spolupracuje. Těsně před Vánoci jsem s nimi měla pohovor, začátkem ledna pak druhé kolo i s vypracováním úkolu a v únoru jsem nastupovala do práce.
Za 4 měsíce systematického hledání jsem neposlala jediný životopis přes pracovní portál. Netvrdím, že to nemáš vůbec dělat, já jsem ale vsadila na svoji schopnost navazovat kontakty a na networking – což se ve finále ukázalo jako dobrá volba.
Tímto způsobem totiž poznáš spoustu lidí a zjistíš, že v tom nejsi sám/a. Hledání práce tě totiž může po pár měsících začít stresovat a deprimovat. Tady ale nesmíš polevit – když nemůžeš, přidej! Je důležité zůstat činný a věřit, že tento stav je jen dočasný… koneckonců jak řekl John Lennon: „Na konci vždy vše dobře dopadne. A jestli to dobře nedopadlo, tak to potom ještě není konec.“
Autor článku
Olga, 37 let
Momentálně vede oddělení Shared Services v Czechitas, mentoruje ve Femme Palette , zajímá se o krizový management a pomáhá česko australsko novozelandské Asociaci s kulturními eventy.
První práci si hledala v 18 v Austrálii při škole a od té doby jsem hledala nespočetně krát v ČR ale i v USA, Holandsku, Británii a Španělsku. Vždy vsadila na osobní kontakt a networking.