Typy pracovních úvazků a smluv jednoduše a přehledně

Pracovní trh může být často velmi matoucí, zejména co se týče pracovních úvazků a smluv. Informací je spousta a Tobě z toho už jde hlava kolem? Sjednotila jsem pro Tebe vše do jednoho článku, jednoduše a přehledně.

Ještě než se dostaneme ke smlouvám, existují dvě varianty, jak si vydělat. Jedna neoficiální, a to práce na černo, a druhá oficiální, a to podnikání nebo různé druhy zaměstnaneckých poměrů.

Práce „na černo“: ANO nebo NE?

Petr bere na brigádě/v práci větší výplatu než ty, a to za stejný typ práce? Má v ruce peníze v hotovosti třeba každý týden? To je sice pěkné, ALE… Pravděpodobně pracuje „na černo“, čili nemá se zaměstnavatelem uzavřený žádný typ pracovní smlouvy. Proto je tento typ práce velké riziko pro obě strany.

Když chceš podnikat

Slyšel/a jsi už od někoho: „Já jsem na volné noze“ nebo „Pracuju na IČO“, zkrátka „Jsem živnostník/OSVČ a podnikám sám/a na sebe“, a také tě to láká? Pak čti dále.

Je jedno, jestli budeš třeba účetní na volné noze – budeš mít svoje klienty, kterým budeš spravovat účetnictví a budeš pracovat z pohodlí domova – nebo budeš kadeřnice, která má svoji klientelu, a ta za ní chodí do kadeřnictví, kde si kadeřnice pronajímá u majitele kadeřnictví křeslo.

Pro Tebe to znamená spoustu povinností, které budeš muset plnit:

• založit si živnost na kterémkoliv živnostenském úřadě (jsou profese, které živnostenský list nepotřebují);
• měsíčně si hradit zdravotní pojištění u své zdravotní pojišťovny (každý rok se zvyšuje, v roce 2023 bude 2 722 Kč);
• měsíčně hradit sociální pojištění správě sociálního zabezpečení (každý rok se zvyšuje, v roce 2023 bude 2 944 Kč);
• můžeš/nemusíš si hradit také nemocenské pojištění;
• spravovat si účetnictví nebo mít účetní (schovávat si doklady související s Tvojí činností, za své služby nezapomenout vystavit fakturu a podobně);
• na začátku roku si vypracovat daňové přiznání (to za tebe může udělat i účetní) a zaplatit daň;
• nakonec podat také přehled příjmů u své zdravotní pojišťovny a správy sociálního zabezpečení (opět může pomoci účetní).

Být OSVČ neboli freelancer je aktuálně populární. Při práci na IČ máš většinou vyšší příjem, než kdybys byl typický zaměstnanec, protože za tebe zaměstnavatel nemusí odvádět vysoké částky státu, a může ti tedy zvýšit odměnu. Zároveň máš při práci na IČ větší svobodu, ale i větší povinnosti. 

Práce na IČ není pro každého a rozhodně se nehodí pro vykonávání každé profese. 

POZOR NA ŠVARC SYSTÉM = jsi OSVČ, ale máš nadřízeného, pro kterého vykonáváš určitý typ práce, podle jeho požadavků/pokynů, v určené pracovní době, na pracovišti zaměstnavatele, kde využíváš jeho majetek, za což pobíráš mzdu. Takže vlastně nejsi „na volné noze“ a nevyužíváš výhod OSVČ (pracovat odkudkoliv, kdykoliv, pro více společností atd.). Švarc systém je nelegální.

Když chceš „jistotu“ aneb práce na smlouvu

Jistota v tomto případě znamená, že jsi zaměstnaný/á na základě některé z pracovních smluv. Pracovněprávní vztahy navíc upravuje zákoník práce, který stanovuje, jak bychom se my i náš zaměstnavatel měli chovat. Pracovat či chodit na brigádu můžeš od 15 let a po dokončení ZŠ. 

Typy pracovních smluv

1. Pracovní smlouva (práce na hlavní pracovní poměr – HPP)

– odpracuješ 40 hodin týdně / 8 hodin denně + 30 min přestávka na jídlo (při práci po–pá, u směnného provozu či práce krátký/dlouhý týden to může být nastaveno jinak)
– máš nárok na 20 dní placené dovolené (za kalendářní rok)
– výpovědní doba je 2 měsíce a běží vždy od 1. dne v měsíci (pokud se nedohodnete jinak)
– první 3 měsíce (u manažerských rolí i 6 měsíců) jsi v tzv. zkušební době a pokud nebudeš v práci spokojený/á, můžeš odejít ze dne na den, ale to platí i opačně, zaměstnavatel tě může ze dne na den vyhodit, pokud s tebou nebude spokojený on
– máš stanoven měsíční plat

2. Dohoda o pracovní činnosti (zkrácené úvazky – DPČ)

– tento typ smlouvy je nejčastěji využívaný seniory, maminkami na mateřské nebo třeba studenty vysoké školy, kteří nemají školu každý den od rána do večera a podobně
– odpracuješ maximálně 20 hodin/týdně (jestli si odpracuješ 5×4 hodiny denně nebo 4×5 hodin denně a podobně je na Tobě a dohodě se zaměstnavatelem)
– jakmile pracuješ více než 6 hodin za jeden den, máš nárok na 30minutovou přestávku
– máš stanovenou mzdu za hodinu
– pokud si za měsíc vyděláš více než 3 999 Kč, je ti strženo sociální a zdravotní pojištění

3. Dohoda o provedení práce (většinou pro brigádníky – DPP)

– tento typ smlouvy je nejčastěji využívaný studenty, kteří mají denní/prezenční formu studia a mohou pracovat jen o víkendu nebo o letních prázdninách
– odpracuješ 300 hodin za rok pro jednoho zaměstnavatele
– můžeš uzavřít více DPP u různých zaměstnavatelů
– výpovědní doba je 15 kalendářních dní (pokud se nedohodnete jinak)
– jakmile pracuješ více než 6 hodin za jeden den, máš nárok na 30minutovou přestávku
– máš stanovenou mzdu za hodinu
– ze mzdy je ti stržena daň z příjmu ve výši 15%, pokud jsi ale student, můžeš podepsat tzv. růžové prohlášení (pozor – růžové prohlášení můžeš podepsat za každý kalendářní rok jen jednou, a to u jednoho zaměstnavatele. Máš-li tedy souběh vícero brigád u vícero zaměstnavatelů, osvobození od daně budeš mít jen u jednoho z nich, u těch ostatních ti bude 15% daň stržena.) 
– pokud si za měsíc vyděláš více než 10 000 Kč, je ti strženo sociální a zdravotní pojištění

Každá smlouva by měla obsahovat:

• kdo je Tvůj zaměstnavatel;
• Tvé jméno a příjmení, datum narození, adresu, kontaktní údaje, číslo účtu;
• název Tvé pracovní pozice, popřípadě i náplň práce;
• datum nástupu do práce;
• místo výkonu práce (ideálně přesná adresa či město, ne třeba Česká republika – mohl/a bys být vyslán/a všude po ČR);
• kdy a jak se vyplácí mzda;
• výše mzdy za měsíc či za hodinu (v hrubém);
• zda se jedná o smlouvu na dobu neurčitou nebo dobu určitou (1–3 roky a obnovena může být maximálně 3x);
• datum a místo podpisu, včetně podpisů obou stran!

Autor článku

Denisa

Denisa pracuje jako Team Leader v personální společnosti. Pro své klienty aktivně oslovuje nové zaměstnance a řídí celý proces náboru. Zároveň vede svůj vlastní tým a občas si také „odskočí“ školit různá témata týkající se nejen pracovního trhu. Nedá se říci, že by hned po střední škole přesně věděla, čím se chce po zbytek života živit. Vystudovala střední školu se zaměřením na cestovní ruch, poté zvažovala studium práv, ale po pracovní zkušenosti v advokátní kanceláři se rozhodla, že toto není práce pro ni. První zkušenosti s kariérním poradenstvím získala v neziskové organizaci, kde pomáhala znevýhodněným studentům s osobním i profesním rozvojem. Absolvovala kurzy v ČAKP (Česká asociace kariérového poradenství) a stala se kariérní poradkyní a lektorkou.