Sociální sítě: dobrý sluha, ale zlý pán?

Nacházíme se v instantní době, které vládnou sociální sítě. Bylo by naivní si myslet, že náboráři (ale i potenciální klienti) zůstávají pozadu. Zkus si představit jejich situaci: Zajímavý člověk Ti pošle CVčko na nabízenou pozici nebo se Ti někdo ozve s nabídkou spolupráce. Co Tě napadne jako první? Jasně, mrknout, s kým máš tu čest. A jak to zjistíš? Kam dneska jdeme, když chceme někoho proklepnout? Správně! Zahájíme vyšetřovací proces, za který by se nemusel stydět ani Sherlock Holmes. Projedeme Facebook, Instagram možná Twitter a pak jdeme pro jistotu pro nějakou pikantní infošku i na Google.

Co to znamená pro nás, potenciální uchazeče o stáž, brigádu či zaměstnání? Na to zkusíme přijít v dnešním článku.

Sociální sítě a osobní branding

Co se týče toho, do jaké míry čeští náboráři využívají sociálních sítí k získávání informací, dost se to liší. Někteří se mrknou jen tak ze zvědavosti, aby měli představu, s kým mají tu čest, jiní sociální sítě neřeší, ale také jsou tu tací, kteří berou sociální sítě jako užitečný zdroj (často necenzurovaných) informací.

Sociální sítě bychom mohli pomyslně rozdělit na osobní a profesní. Není to však tak černobílé. Mezi ty osobní bychom řadili sociální sítě, jako je Facebook, Instagram, Twitter či Tik Tok. Někteří z Vás by ale jistě namítli, že dnes roste například na Facebooku a Instagramu počet profesních profilů, což jen svědčí o faktu, jak roste počet lidí, kteří využívají sociální sítě ke svému osobnímu brandingu. Nejrozšířenější a nejobecněji pojatou profesní sociální sítí je dnes LinkedIn. Dále máme širokou škálu jiných sociálních sítí, které jsou již více zaměřeny na konkrétní obory, ve kterých uživatelé zveřejňují svá portfolia. O těch si ale řekneme víc v dalším článku.

Měli bychom tedy věnovat čas kontrole a nastavení soukromí na svých sociálních sítích. Na co konkrétně se zaměřit? 

1) Mít nastaveno, aby všechny příspěvky, kde nás někdo označí, nejdříve přistály do našeho upozornění ke schválení o zobrazení na našem profilu.  

2) Podrobně projít naše účty na každé sociální síti a zkontrolovat zveřejněné příspěvky:

  • Nemám veřejně zobrazený příspěvek, kde mi trochu ulítla gramatika
  • Nevisí mi někde fotka z divoké párty s rozjetými komentáři pod ní jako bonus? 
  • Nejsem členem nebo dokonce pravidelným přispěvatelem v nějaké nenávistné skupině (rasismus, xenofobie, homofobie, šovinismus)? Zavřít dveře Ti mohou i pouhé komentáře a liky pod příspěvky s výše uvedeným nenávistným obsahem (pozor, technicky zdatnější náboráři jsou opravdu schopni se dostat i k Tvým zdvihnutým palcům u příspěvků).
  • Nevyjadřuji se (ať už na profilu, nebo ve skupinách) příliš vášnivě k politickému dění či přímo ke konkrétní politické straně?
  • Uškodit Ti může také to, pokud máš zveřejněny fotky, kde je vidět příliš moc kůže.

3) Podrobnou kontrolou Tvých aktivních účtů na sociálních sítích to ale nekončí. Teď nastává čas projet celý internet. Už je to pravděpodobně nějakou řádku let, co jsi aktivní na internetu. Zkus zavzpomínat, zda jsi nemohl být v minulosti aktivní i na jiných sociálních sítích, než využíváš teď. Také je možné, že jsi třeba na Bazoši inzeroval plakáty s Jonas Brothers nebo starou kšiltovku. 

Proto je skvělý nápad projet řádně i stránky, které Ti vyhodí vyhledávač, když napíšeš své jméno. Zkus použít více než jeden, každý z nich má trošku jiný systém řazení výsledků. Doporučuji projet zvlášť i sekci fotek. Může se tam také ukrývat mnoho dávno zapomenutých „pokladů“Je tedy vhodné vyhradit si nějaký čas a zkontrolovat celou svou digitální stopu. Následně, jak už asi tušíš, bys měl nad každým novým příspěvkem zauvažovat, zda je vhodné jej zveřejnit a kdo bude mít případně práva ho vidět.

4) Pokud by Ti v budoucnu obzvlášť záleželo na tom, co se na internetu o Tvé osobě, případně o Tvém produktu píše, můžeš zkusit www.google.com/alerts, který Tě upozorní na aktuální zmínky daného hesla, které se na internetu objeví. V případě, že narazíš na odkaz, který Tě třeba nějakým způsobem očerňuje a který jsi ani nevytvořil Ty, a nemůžeš ho tedy smazat, máme v Evropské unii „právo na zapomenutí“, díky kterému můžeš podat žádost o stáhnutí.

Kontrola digitální stopy

Je nutno zmínit, že dost záleží, v jakém oboru se pohybuješ. Pokud se budeš ucházet o práci ve firmě s konvenční firemní kulturou (banky, úřady, letiště, armáda, policisté), je dobré se na kontrolu své digitální stopy pořádně zaměřit. Je pravdou, že se pravidla uvolňují, ale někdy Tě nevhodná fotka nebo příspěvek opravdu může stát skvělou pracovní příležitost. Jiné to může být například u startupů, kde je často firemní kultura úplně jiná a kde jim fotka s lahví Tvého oblíbeného moku nemusí vůbec vadit. Ale chceš to riskovat?

Dost ale bylo toho, co nedělat či co na sociálních sítích nemít, jsou totiž i aktivity, kterými můžeš svou atraktivitu na pracovním trhu zvýšit a případného recruitera zaujmout. 

  • Chodíš ve volných chvílích sázet stromy nebo venčit psy do útulku? Zkus na sociální síť hodit fotku s krátkým textem, který může navíc někoho z Tvých spojení motivovat k tomu, aby se přidal. Dobrovolné aktivity náboráře vždy nadchnou.
  • Povedlo se Ti v poslední době něco v pracovní oblasti a je možné to nějakým způsobem sdílet? Neboj se o to podělit! 
  • Další věcí, co Ti může pomoct, jsou společná spojení, která máte s náborářem. Je to psychologický efekt, vyvolá to v něm pocit důvěry. To je jeden z důvodů, proč si budovat velkou síť spojení na LinkedInu, o tom si však řekneme víc v dalších článcích.
  • Jedna česká recruiterka se svěřila, že si kandidát získá její sympatie, pokud o něm na sociálních sítích zjistí, že má rád zvířata.

Preference mohou být opravdu různé. Takže dnes není výjimkou, že náboráře zaujmeš třeba tím, že chodíš každý víkend na hory, když se jedná o firmu, kde si dávají každý měsíc výšlap na nějaký vrcholek. Stále víc se totiž hraje na to, aby nový zaměstnanec zapadl do firemní kultury. Ale i zde platí stále omílané pravidlo číslo jedna: buď sám sebou. Ono se stejně na každou lež jednou přijde. A nejde přece o to za každou cenu získat pozici. Jde o to, aby v jakémkoli pracovním vztahu bylo dobře oběma stranám.

Co z toho celého plyne? Digitální stopa není srandaA je přinejmenším dobré vědět, co právě ta Tvá ukrývá, protože i to je způsob Tvé sebeprezentaceTak proč z ní neudělat svou přednost a zvýšit tak šanci na získání skvělé pozice, když to nic (kromě tvého času) nestojí? 

Jedna myšlenka k nezaplacení na konec:  „Řiď se dobrým úsudkem. Pamatuj: Pokud by se Tvá babička styděla, kdyby viděla, co chceš sdílet, pak by to pravděpodobně nemělo být sdíleno. Co jednou dáš na internet, někde na internetu zůstane.“ Nicole Cox, ředitelka náboru virtuální náborové společnosti Decision Toolbox.

Další články z této série OSOBNÍ BRANDING

Autor článku

Klára

Klára je studentkou jednooborové psychologie. Aktuálně je třetím rokem na stáži na HR oddělení mezinárodní společnosti. Dále se v rámci jiných částečných úvazků zabývá projektovým vzděláváním zaměstnanců a kariérovému poradenství studentům. V budoucnu by se chtěla věnovat právě oblasti HR a psychologii práce a organizace. Ve svém volném čase se věnuje sportu, miluje cestování, jazyky, vaření a pečení.

Share This

Share this post with your friends!