Je důležité zkoušet a přijít na to, co tě baví
Zdravím tě, čtenáři,
tenhle článek bude malinko jiný, než na které jsi na Kariérku zvyklý. Věnuji se totiž kreativnímu psaní a ráda si ohýbám pravidla. Jmenuji se Klára a teď ti povím něco málo o tom, jak jsem se dostala tam, kde jsem… Neumím kreslit, zpívat, hrát nebo nedej bože tancovat. Píšu a jsem v tom dobrá. Docela dlouho mi trvalo, než jsem vůbec podobnou větu vypustila z úst, ale jednoho dne jsem přišla k jakémusi uvědomění a přesně o tom ti teď budu povídat.
Míním, že jsem byla docela prapodivné dítě. Chápej, nic moc jsem neuměla. Na sporty jsem byla hrozná, škola mě štvala, jak jen mohla, a i přes všechny možné snahy mojí učitelky výtvarky můj pes pořád vypadal jako medvěd, co přežil jadernou zimu.
Jediné, čím jsem se lišila, byla moje láska ke čtení. Ne že bych četla něco extra kvalitního, ale dokázala jsem si za ty roky nashromáždit relativně slušnou slovní zásobu. Díky tomu jsem začala psát lepší, originálnější slohovky a věděla něco málo o literatuře.
Tohle všechno je na základce sice super, ale ve finále je vám to vážně k ničemu. Maximálně tě češtinářka poklepe po zádech a párkrát si vyslechneš větu: „Kdyby ti takhle dobře šla i matika…“
Trvalo mi uvědomit si, v čem jsem dobrá
Základku jsem nechala za sebou a vydala se směrem na střední školu. Tentokrát bylo mým cílem vybrat si něco, v čem bych mohla být i dobrá. Rozhodla jsem se přestěhovat do velké děsivé Prahy a studovat knihkupectví. Tady už jsem teoreticky měla šanci nějakou tu špetku dovedností rozvinout. To by bylo možná fajn, kdyby se mému mladšímu tvrdohlavému já nerozvinuly úzkosti, které jsou asi tak fajn jako kostička lega zaražená v noze. Takhle se mi sešlo pár věcí a já nepsala dobré dva roky.
A věř mi, to je dlouhá doba. To ti pak psaní chybí, ale když si otevřeš word, tak nenapíšeš ani čárku, protože jakákoliv věta, kterou vytvoříš, zní šíleně uměle a to se pak cítíš nanic, protože nic nepíšeš. Je to začarovaný kruh.
Když se věci obrátí k lepšímu
Na začátku třeťáku se ale věci obrátily k lepšímu a já si plná energie sedla za stůl a rozhodla se něco vytvořit. Přiznám, ze začátku to šlo ztěžka, ale postupně mi psaní přišlo přirozenější než noční toulky do lednice. Napsala jsem několik článků, vyhrála soutěž a pak skoro druhou. Život byl fajn.Pak jsem si ale řekla: „Hej, co když to vezmeš ještě trochu dál?“ Vytvořila jsem si webovky. Říkám ti, že to bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí. Jde totiž o skvělou možnost sebepropagace a navíc jsem měla platformu, kde jsem mohla sdílet delší texty. Nejdřív to pomalu nečetla ani moje máma, ale za nějaký ten čas se to zlepšilo a stále zlepšuje.
Další velká věc pro mě byla, když jsem si nechala natisknout vlastní vizitky. Připadala jsem si strašně důležitě a jsem z nich nadšená doteď. Vážně to doporučuju, jde o skvělou pomůcku pro „easy-peasy“ networkování. Potom mě napadlo, že by nebylo úplně od věci zkusit pár programů zaměřených na žurnalistiku. Nějaké ty základy jsem uměla, ale k dokonalosti jsem měla (a stále mám) daleko.
Přihlásila jsem se na několik akcí, mezi které patřily různé zimní a letní školy. Musím říct, že mi to dalo strašně moc! Ještě víc, než jsem si představovala. Takovéhle programy nebývají moc drahé a často jsou i úplně zadarmo! Takže jestli váháš, zda do něčeho podobného jít, TAK TO UDĚLEJ! Dej na radu starého ostříleného kmeta, jako jsem já.
Aby toho nebylo málo, tak jsem si ke všemu tomuhle a přípravě na maturitu vzala ještě videoherní scénaristiku. Připojila jsem se do skupinky umělců pracující pro menší indie studio a začala jsem psát a doteď jsem nepřestala.
Taky mě napadlo to, že o psaní vím docela dost věcí a že v tom jsem vlastně dobrá. Vytvořila jsem tedy přednášku a workshop, ve kterém tě chci popostrčit správným směrem a poradit ti, čemu se vyhýbat jako čert kříži. A kdo ví, možná z toho někdy udělám fajn webinář nebo něco.
Myslím si tedy, že je důležité při škole vyzkoušet co nejvíce věcí a přijít na to, co tě vlastně baví. Takže se koukej přihlásit do nějakého programu, pusť si online kurz nebo třeba začni psát. Hlavně pokud máš nějaký talent, tak ho rozvíjej! Jinak ti bude platný asi tak jako psovi punčocháče.
Kláry tipy, kam se přihlásit, pokud máš zájem o žurnalistiku:
– letní škola: Letní žurnalistická škola Karla Havlíčka Borovského
– zimní škola žurnalistiky: zastřešená Institutem komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK
– stáže: spoustu médii nabízí stáže, já ji měla v Hradeckém deníku
Autor článku
Klára
Jsem Klára. Píšu. To je asi nejdůležitější informace.
Věnuju se kreativnímu psaní – momentálně to jsou hlavně sci-fi povídky a videoherní scénáristika. Mimo jiné taky fušuju do žurnalistiky, dělám copywriting, bloguju a vedu vlastní sranda web.