Honza: Jak se může programování hodit i v jiném oboru? Jak najít práci v IT?

Programování dnes už není pouze pro „ajťáky“. Má mnoho podob a uplatnění. Možná by vás překvapilo, že programovat mohou dnes snadno i děti, a kdybyste viděli, jakým způsobem to probíhá, nejspíš byste jim ještě záviděli, že jste zábavu tohoto typu v dětství neměli.

Snažím se na stránkách junior.guru ukazovat lidem cestu k programování, protože si myslím, že i lidé, kteří nesní o kariéře v IT, si s ním mohou zásadně ulehčit svou práci a že i lidé, kteří nestudovali informatiku, se klidně mohou živit programováním.

Co je ale vlastně programování? Znamená to umět počítačům říkat, jak za nás mají dělat nudné, opakující se úkony. Začíná to na tom, že váš program může počítat čísla z tabulek nebo odesílat e-maily, a končí samořídícími auty.

Programování není cíl, ale nástroj

Je důležité pochopit, že programování je jen nástroj, stejně jako kladivo nebo vrtačka. Pokud to umíte s vrtačkou, je vám to samo o sobě celkem k ničemu, dokud nenajdete úkol, k jehož splnění by vrtačka pomohla, např. pověšení obrazu na zeď. S programováním je to stejné. Většinou je to tak, že úkoly přichází od lidí z jiných oborů a programátor je nájemným řemeslníkem, který umí věci skvěle řešit pomocí programování.

Stejně jako u vrtání ale není vůbec od věci, pokud se naučí programovat i amatér. Dnes už běžně základní znalost programování pomáhá vědcům, úředníkům nebo novinářům. Základy se totiž dají naučit za několik týdnů, a i když vám nebudou stačit na zaměstnání v IT, k řešení spousty úkolů stačí perfektně.

Povědomí o IT jako výhoda

Například Michal Havelka, autor článku Jak jsem se (ne)stal front-end vývojářem, píše: „Firma rychle poznala, že umím komunikovat s ostatními a posouvat věci dopředu: Víc než kódit jsem začal odstraňovat překážky a ladit procesy. Posun do role Scrum Mastera byl nabíledni.“

Programování jako pomocník

Umět programovat se dnes hodí, ať už člověk dělá v kanceláři, nebo kouká do mikroskopu a počítá bakteriím nožičky. Doktoři a vědci přicházejí na to, že když výpočty naprogramují, mohou svůj výzkum provést mnohem rychleji. Novináři, kteří umí zpracovávat velká množství dat, díky tomu přinášejí zajímavé analýzy. S příchodem covidu-19 se navíc dostaly složité grafy a datová žurnalistika do každé větší redakce.

Prakticky každý, kdo má základy programování, si dokáže ušetřit práci s excelovskými tabulkami nebo s uspořádáním velkého množství souborů na disku. Proč 500× dělat Ctrl+C a Ctrl+V, když to jde automatizovat? Velmi zajímavou variantou může být naučit se programovat po vlastní ose během toho, kdy studujete úplně jiný obor. Svou budoucí kariéru můžete potom založit na tom, že budete rozumět např. sociologii nebo školství a dokážete je propojit s moderními technologiemi. 

Několik příkladů z reálného světa

• „Když pracuji s jednou sekvencí, je to jednoduché, ale někdy je potřeba jich projít stovky tisíc. Dělat to klikáním by bylo hodně dlouhé PhD.“ David Žihala, genetický biolog z Ostravy, díky pouhým 100 řádkům kódu zvládl za pět minut práci na měsíce. Na přednášce o svém úspěchu říká: „Připadám si jako superhrdina.“
• Andreas Gajdošík je brněnský programátor a umělec, který dostal prestižní Cenu Jindřicha Chalupeckého za své projekty, které propojují umění a digitální svět. Vytvořil například web, který sbíral nenávistné komentáře a generoval statistiku „nejlepších obránců národa“.
• „V záchvatu jakéhosi vnitřního pnutí jsem se rozhodla naučit se rychle cokoliv, co má do budoucna potenciál a co se mi případně bude hodit i při studiu. A rozhodla jsem se naučit programovat. Abych byla upřímná, bylo to spíše impulzivní rozhodnutí než nějaký promyšlený tah,“ říká Barbora Kacerovská, studentka nanotechnologií z Ostravy. Nakonec si ji právě díky tomu vybrali na stáž do Kanady.
• Ivana Brabcová zkoumá, jak urychlit diagnostiku rakoviny v Hradci Králové. „V rámci analýzy vzorku vznikají velké balíky dat – a ty je třeba zpracovat. Programování se mi stalo velkým pomocníkem v práci.“
• Ondřej Korol studuje práva, ale to mu nebránilo naučit se programovat a vytvořit mobilní aplikaci, která v Praze pomáhá lidem stihnout metro.
• „Biologie bez informatiky dnes prakticky nemůže existovat. Zejména ta biologie, která se zabývá sekvencemi DNA, RNA nebo proteinů, a to je v podstatě skoro celá biologie,“ svěřuje se v rozhovoru bioložka Radka Symonová z Hradce Králové.

Kariéra v softwarovém vývoji

Mýty o programování

O profesi programátorů existuje i spousta dalších mýtů, nejen ono falešné ujištění, že se o vás budou firmy přetahovat. Např. že je na to potřeba nějaký speciální talent, matematický mozek nebo že programování není pro ženy. Na junior.guru jsem jich už nasbíral celou řadu a snažím se je uvádět na pravou míru.

O autorovi