Cestování a práce v zahraničí
Cestování mám v krvi, neboť pocházím z aktivní rodiny, se kterou jsem dříve každé léto trávila na horách nebo jezdila na kole. Oficiálně sama jsem začala cestovat zhruba před 2 lety, když mi bylo 17. Tehdy v březnu mi babička řekla: „Když zarezervuješ letenky, koupíš hotel a naplánuješ trasu, pojedeš zdarma a mě to vyjde levněji než cestovní kancelář.“ Tak jsem se na to vrhla. Byla to moje první zkušenost s cestováním na vlastní pěst.
Letěly jsme do Londýna. To jsem nevěděla, že se tam již za dva týdny vydám úplně sama – jela jsem hlídat děti známému. A o prázdninách znovu, tentokrát na měsíc a bylo to super. Právě při hlídání dětí jsem měla čas hledat příležitosti. Na Facebooku jsem našla nabídku výměny mládeže Erasmu+ do Bulharska. Last call, poslední týden v září, letenky, ubytování a program zdarma – no neber to. A tak jsem se přihlásila.
Jen co jsem se vrátila z Londýna, už jsem mířila na letadlo do Sofie, hlavního města Bulharska. Spousta lidí si myslí, že Erasmus funguje jen mezi univerzitami. Ano i to je pravda, ale řadí se do něj i výměny mládeže, tréninkové kurzy, praxe a dobrovolnická činnost. Tedy příležitosti pro všechny, včetně středoškoláků. Do začátku bych doporučila výměny mládeže, trvají od 5 dnů do 2 týdnů. Můžete si to představit jako tábor pro dospělé: hrají se hry, konají workshopy, plánují různé aktivity, podle toho, jaké téma si vyberete. V Bulharsku byla tématem sociální inkluze. V Estonsku, kde jsem byla o dva týdny později, bylo téma zaměřené na kulturu.
Jak Erasmus funguje
Abyste vyjeli, musíte být většinou starší 18 let, ale najdou se i výjimky, stačí hledat. Nejlepší je na to skupina na Facebooku Youth projects Czech Republic, kde se sdílí nejrůznější nabídky. Stačí pak kontaktovat příslušnou organizaci, napsat motivační dopis a pokud zaujmete, máte vyhráno, letíte. Letenky si musíte ale koupit sami. Podle vzdálenosti konání se určuje budget, do kterého se musíte vlézt. Je možné, že na samotném projektu vám pak organizace vrátí peníze na základě předložených dokladů a účtenek. Toť vše, takhle jednoduché to je.
Výměny jsou super, sama jsem byla na 6 a procestovala téměř polovinu Evropy. Poznáte nové lidi, navážete přátelství na celý život (vedle mě v maršrutce, cestou do Tbilisi, sedí kamarád, kterého jsem potkala právě na projektu v Bulharsku), naučíte se mluvit anglicky a osamostatníte se. Mně Erasmus změnil život.
Jde to i bez Erasmu
Další možností, jak vycestovat, je si jednoduše koupit letenku nebo jízdenku a jet. Možností je spousta a nemusí to být ani daleko. Začátečníkům bych doporučila třeba sousední Slovensko. Domluvíte se v pohodě česky a jako bonus vlakem jezdíte zdarma – stačí si zařídit kartičku na nádraží. Potřebujete jen fotku, doklad totožnosti a potvrzení o studiu.
Pokud jedete na vlastní pěst, tak si musíte zařídit ubytování. U mě na plné čáře vyhrává Couchsurfing, způsob ubytování po celém světě i v tuzemsku za 0 Kč. Jedná se o portál, kde lidé nabízejí přespání u nich na gauči, od toho název „coachsurfing“. Vytvoříte si profil, pošlete žádost a můžete spát u svého hostitele zdarma. Poznáte nové lidi a prozkoumáte dané město jako místní. Já takhle procestovala Belgii. Kolikrát nám udělali i večeři a snídani.
.
Další možností je práce v zahraničí
S prací v zahraničí už je to poněkud složitější. Můžete zaplatit agentuře a ta vám nějakou sežene, ale to se mi zdá až příliš jednoduché. Nejlepší je sednout k počítači a hledat. Určitě najdete spousty nabídek, protože sezónních pracovníků není nikdy dost. Já jsem dvakrát pracovala na horské chatě v Alpách. Jednou v Německu a tento rok v Rakousku. Je to dřina, na to se připravte předem, a pokud máte rádi pohodlí, tak ani za hranice raději nevyjíždějte, brzo skončíte. Zase naopak, pokud jste šikovní a máte dobrou psychiku, tak si můžete slušně vydělat, vylepšit si jazyk a získat výrazný bod do vašeho CV.
.
„Největší plus u cestování a pobytu v zahraničí je výstup z komfortní zóny, to vám dá opravdu hodně.
Největší strašák cestovatelů je samota, ale určitě si k sobě někoho najdete.
A když se nebude dařit, domů se můžete vrátit vždycky.“
Autor článku
Anna
Servus! Ich heiße Anna. V němčině vás zdravím, protože studuji na univerzitě uprostřed Alp, v Innsbrucku. Česko mi bylo už během střední školy malé a tak jsem se rozhodla jít studovat k našim jižním sousedům. Miluji cestování, poznávání nových kultur a míst. Ráda pomáhám svému okolí a své zážitky sdílím společně s mými kamarády na blogu Traveltragicomedy.eu